Bolest hlavy a migréna

Bolest hlavy a migréna

Bolest hlavy je běžným příznakem, ale její podklad není přesně znám. Mozek nemá vlastní receptory, které by byly citlivé na bolest. Předpokládá se, že bolest hlavy vzniká na základě napětí v mozkových plenách, cévách či svalech hlavy a krku nebo drážděním receptorů citlivých na bolest. Signály jsou vedeny do senzitivní mozkové kůry. Některé bolesti hlavy, např. migréna, však vznikají na základě nadměrné aktivity neuronů, které dráždí senzitivní kůru.

Migréna

Migréna je intenzivní, často pulzující bolest hlavy, která se zhoršuje při tělesné námaze, bývá často spojena s poruchou smyslového vnímání a s pocitem na zvracení.

Migréna se obvykle objevuje v přední nebo boční části hlavy, i když bolestivá oblast se může během záchvatu stěhovat.

Migréna se dělí na dva druhy: klasickou a prostou. Při klasické migréně předchází bolesti hlavy aura, skupina varovných příznaků, jako jsou poruchy zraku (např. vidění jiskřivých světelných bodů), ztruhlost, brnění, snížení citlivosti, řečové poruchy a horší koordinace pohybů. U prosté migrény chybí aura. V časné, tzv. prodromální fázi se u obou druhů migrény objevují poruchy koncentrace, náladovost, únava nebo podráždění. U prosté migrény po fázi prodromů přichází bolest hlavy, zatímco u klasické migrény přichází aura a bezprostředně po ní bolest hlavy.

Bolest se zhoršuje při fyzické námaze a provázejí ji různé příznaky, např. pocit na zvracení či zvracení a přecitlivělosti na zvuky, světlo a někdy i pachy. Po bolesti hlavy často přichází tzv. postdromální fáze s únavou, rozostřeným viděním, sníženou koncentrací a přetrvávající přecitlivělostí.

Příčiny a spouštěcí mechanismy

Příčiny migrény jsou nejasné, ale v současnosti převládá názor, že jde o nárůst aktivity neuronů, který se šíří různými částmi mozku, nakonec podráždí i senzitivní kůru, a to vyústí v bolest. Bylo však nalezeno mnoho senzitivních faktorů, které mohou záchvat migrény vyvolat. Jsou to stravovací návyky (např. nepravidelná strava, určitá jídla nebo nedostatečný přísun tekutin), stavy vnitřního prostředí (např. únava nebo hormonální změny), emoční faktory (např. stres nebo šok) a vliv prostředí (např. počasí nebo vydýchaný vzduch).

Mechanizmus vzniku migrény

Nervové dráhy, které způsobují migrénu, nejsou známy, ale na jejím vzniku se pravděpodobně podílí intenzívní aktivita neuronů v mozkovém kmeni, thalamu a senzitivní kůře.

Průběh záchvatu migrény

Záchvat klasické migrény má obvykle čtyři fáze, jejichž délka i intenzita příznaků bývá různá. Po prodromální fázi přichází aura (trvá asi 60 min.) s varovnými příznaky, jako jsou poruchy zraku, neobvyklé smyslové vjemy, horší koordinace pohybů a řečové poruchy. Po auře začíná bolest hlavy, zakončená postdromální fází  (obě fáze mohou trvat hodiny až dny).

 

 

 

© AWA Relaxační centrum Brno, fotoepilace, masáže, solná jeskyně, TianDe, meditace, EEG biofeedback