Epilepsie

Epilepsie

Epilepsie je porucha funkce mozku, při níž dochází k opakovaným záchvatům křečí a bezvědomí nebo změněnému stavu vědomí.

Obvykle je aktivita neuronů v mozku regulována. Během epileptického záchvatu začínají neurony pálit jinak, než je obvyklé, a poškozují tak normální funkce mozku. I když jsou záchvaty hlavním příznakem epilepsie, mohou se objevit i z jiných příčin.

Mechanismus, na jehož základě vznikají epileptické záchvaty, dosud není přesně znám, ale je pravděpodobné, že za ně může chemická nerovnováha vnitřního prostředí v mozku. Mozkovou činnost obvykle pomáhá regulovat gama-aminomáselná kyselina (GABA), produkovaná tlumivými (inhibičními) neurony. Pokud její hladina příliš poklesne, například působením nezvykle velkého množství enzymů, které ji odbourávají, neurony nejsou tlumeny a vysílají nadměrné množství vzruchů.

Epilepsie mívá mnoho příčin, ale v jednotlivých případech je často příčina nejasná. U někoho má vliv dědičnost. Jindy to bývá poranění hlavy, porodní traumata, nějaká infekce (např. meningitida nebo encefalitida), mozková cévní příhoda, nádor nebo závislost na drogách a alkoholu.

Mnoho lidí zjistilo, že určité faktory mohou vyvolat epileptický záchvat. Mezi tyto spouštěcí mechanismy patří stres, nedostatek spánku, horečka, světelné záblesky a drogy (např. kokain, amfetaminy, droga extáze a opiáty). Některé ženy trpící epilepsií mají větší sklon k záchvatům v premenstruačním období.

Epileptické záchvaty lze zhruba rozdělit do dvou hlavních typů – generalizované záchvaty a parciální záchvaty. Záchvat často začíná v části mozku obsahující zjizvenou tkáň nebo nějakou jinou strukturální změnu a potom se šíří do celého mozku.

Někteří lidé pociťují před epileptickým záchvatem varovné příznaky, tzv. auru. Ta může být vyjádřena podivnými čichovými vjemy nebo pachutí, předtuchami, mimotělními zážitky, déjà vu a nereálnými představami. Ve většíně případů záchvat odezní sám od sebe. Někdy trvá delší dobu, nebo na sebe záchvaty navazují tak rychle, že se mezi nimi člověk nestačí zotavit. Takový stav se nazývá "status epilepticus" a je předmětem neodkladné lékařské péče.

STATUS EPILEPTIKUS je název pro život ohrožující stav, při němž epileptický záchvat trvá příliš dlouho nebo na sebe jednotlivé záchvaty navazují tak rychle, že mezi nimi postižený nenabývá vědomí. Přesné definice se mohou lišit, ale většinou je status epilekticus diagnostikován, pokud jeden záchvat nebo série na sebe navazujících záchvatů trvá déle než třicet minut. U lidí s již stanovenou diagnózou epilepsie bývá nejčastější příčinou status epilekticus náhlé vysazení antiepileptické léčby. V ostatních případech ho způsobuje mozkový nádor, absces, poranění mozku, cévní mozková příhoda (např. krvácení nebo nedokrvení určité oblasti), poruchy metabolismu nebo předávkování drogami. Status epilepticus je vážný stav, který může bez léčby intravenózně podanými léky způsobit vážné poškození mozku nebo smrt.

 

Zdroj: Rita Carterová MOZEK

 

© AWA Relaxační centrum Brno, fotoepilace, masáže, solná jeskyně, TianDe, meditace, EEG biofeedback