Obsedantně kompulsivní porucha

Obsesivně kompulzivní porucha

Obsesivně kompulsivní porucha OCD je typická stále se vracejícími myšlenkami, které způsobují úzkost a nepřekonatelné nucení provádět určité stále se opakující činnosti nebo rituály, aby se úzkost odstranila.

Osesivně příčina OCD není známa, ale jde pravděpodobně o kombinaci různých faktorů, u různých jedinců se tyto příčiny pravděpodobně liší. OCD mívá rodinný výskyt, takže některé případy budou dědičné. Může být spojena i se streptokokovou infekcí, kterou jedinec prodělal v raném dětství. Zobrazovací mozkové studie prokázaly, že se při ní vyskytuje neobvyklé spojení mezi orbitofrontální kůrou a thalamem, kde se účastní neurotransmiter serotonin. Navíc hraje roli druh osobnosti, perfekcionalisté mívají k OCD větší sklon.

Příznaky

Příznaky obvykle přicházejí v pubertě nebo časné dospělosti. Bývají to vtíravé myšlenky ( obsese ), nutkavé opakování určitých pohybů ( kompulze ), případně obojí. Obsese jsou myšlenky, pocity nebo představy, které přicházejí nechtěně a způsobují úzkost. Např. to může být strach ze špíny, který je tak silný, že se postižený bojí vyjít z domova, aby se neumazal. Kompulze jsióu činnosti, které se postížení cítí být nucen provádět opakovaně, aby odvrátil úzkost. Např. opakovaně kontroluje, zda zamkl nebo zavřel dveře. Osoba většinou chápe, že obsese a kompulze nemají žádný smysl, ale nemůže je ovlivnit.

Diagnóza a vyhlídky

K diagnóze OCD je nutné, aby příznaky vyvolávající úzkost byly přítomny většinou dní po dobu nejméně dvou týdnů a působily výrazné potíže v každodenním životě. po léčbě příznaky většinou ustoupí, ale ve stresové situaci se mohou vrátit.